Píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Následně je z Prahy do Bratislavy vyslán filmový štáb. Ve skutečnosti je to však skupina estébáků, kteří s pomocí nově získaných spolupracovníků vybírají z konzulárního trezoru diplomatickou poštu (kromě jiného žádosti o azyl) a dokumentují její obsah. Dokumenty vzápětí poslouží jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu. Následkem této operace jsou zajištěni českoslovenští občané a pracovníci konzulátu: tajemník konzulátu Jiří Dlouhý, odbojáři a členové tajné organizace Obrana národa Vladimír Velecký a Karel Koch, člen Státní rady československé v Londýně Viliam Radakovič. Po vysilujících výsleších a mučení popraví na podzim roku 1951 Jiřího Dlouhého a Vladimíra Veleckého. Další obviněné stihne trest doživotního vězení. Francouzskému konzulovi Étienne Manac’hovi a jeho náměstkovi Michelotovi se podaří na poslední chvíli opustit Československo a uniknout zatčení.
Režisér filmu Dušan Tračník přináší divákům dramatický příběh, v němž se vzpomínky jeho protagonistů přirozeně prolínají s dramatickými scénami inspirovanými skutečnými událostmi a vzácnými archivními záznamy událostí samotných. Příběh konzula Étienna Manac’ha, který „zblízka“ zažil nástup komunistického teroru v Československu.